„S námi může být aktivní každý.“

  • RADKA organizace
  • Mateřské - mezigenerační centrum
  • Rodinné centrum Klášterec
  • Vzdělávací centrum
  • Dobrovolnické centrum
  • Plavecké centrum
  • Youth center
  • International cooperation
  • RADKA organizace Mateřské - mezigenerační centrum Rodinné centrum Klášterec Sociální centrum Dobrovolnické centrum Youth center Plavecké centrum Vzdělávací centrum International cooperation
    Levé menu

    Rodinné konference (rodinné setkání, rodinná rada)

    Co jsou to rodinné konference:

    Jedná se o setkání široké rodiny a dalších osob (sousedé, přátelé, zástupci komunity) s cílem najít společné řešení (vytvořit plán) složité situace ohroženého dítěte.

    Je to jeden z možných přístupů práce s rodinou, který vychází z předpokladu že rodina má obrovský potenciál. Předává právo a zodpovědnost za řešení problému samotné rodině, posiluje rodičovské kompetence, zkvalitňuje rodinné vztahy.

    Kde se vzaly rodinné konference (dále jen RK)?

    Rodinné konference se zrodily před více než dvaceti lety na Novém Zélandu, kde se inspirovaly odkazem původních obyvatel – Maorů. V jejich kultuře je samozřejmostí, že se všechna důležitá rozhodnutí a obtížné situace řeší nejen se svými nejbližšími, ale s celým klanem a širší rodina a přátelé nabízí dle svých možností pomoc. Vychází z tradičních hodnot rodinné soudržnosti a je ve své přirozené podstatě a jednoduchosti blízký každému z nás.

    Pro koho jsou rodinné konference určeny?

    Jsou určeny pro všechny rodiny s dětmi, které aktuálně řeší nějaký problém, situaci a neví jak to vyřešit – i když by stačila pomoc rodiny.

    Nejčastější situace v rodině, kdy je vhodné svolat rodinnou konfereci:

    • potřeba předání dítěte do péče jiné osoby na krátkou či delší dobu z důvodu nemoci rodiče či jiných náhlých událostí v rodině
    • porozvodové neshody, které zasahují do prospívání dítěte (příprava na školu, víkendové pobyty u rodičů…);
    • ekonomické a bytové problémy rodiny; atd.
    • závažného zanedbávání péče, týrání či zneužívání dítěte;
    • zachování kontaktu rodiny a dítěte žijícího mimo ni;
    • návrat dítěte z ústavní výchovy do rodiny a další…

    Podmínkou svolání rodinné konference nemusí být nutně skutečnost, že rodina spolupracuje se sociálními pracovnicemi Městského úřadu, odboru sociálně právní ochrany dětí (dále jen OSPOD). Ale ve většině případů ano – OSPOD řeší situaci v rodině a rodinné konferece jsou jednou z možností řešení.

    Rodinnou konferenci si může rodina svolat sama bez přítomnosti OSPOD.

    Kdo všechno je v rodinných konferencích důležitý?

    Důležitými osobami jsou všichni členové rodiny, blízcí přátelé, známí, sousedé…., o kterých si rodiče dětí či děti samotné myslí, že by se měli společně sejít a společně mohou pomoci vymyslet, jak problém / situaci dále řešit.

    Svolání samotné rodinné konference může trvat 14 dní až 2 měsíce.

    Kdo proces rodinných konferencí zajišťuje?

    Celý proces pomáhají rodině zajistit 3 lidé:

    1) administrátor  RK

    • a) administrátor je prostředník mezi sociálním pracovníkem a koordinátorem
    • b) je to většinou zaměstnanec neziskové organizace (jako např.RADKA o.s.)
    • c) pomáhá soc. pracovníkovi OSPOD zjistit, zda je rodinná konference pro rodinu vhodným prostředkem; pomáhá mu s vyplněním žádost o RK
    • d) nalezne vhodného koordinátora, který dokáže řešit konkrétní přání osoby nebo rodiny, pro kterou se konference organizuje (žena, muž, jazyk, kultura)
    • e) pomáhá koordinátorovi s přípravou a realizací konference – metodicky jej vede, pomáhá řešit problémy nebo např. vyhledává odborníky na danou problematiku (pokud si rodina vyžádala odborníka na RK).

     2) koordinátor RK

    • a) koordinátor je nezávislá osoba, laik (např. řidič autobusu)
    • b) jeho úkolem je zorganizovat RK s co nejširším okruhem rodiny a blízkých (vč.stanovení data, zajištění místa konání, občerstvení apod.)
    • c) povzbuzuje rodinu k účasti na setkání (zdůrazňuje, že úkolem rodiny je najít nejlepší cestu pro dítě)
    • d) podává všem účastníkům RK dostatek stejných informací a zajišťuje jim bezpečí
    • e) koordinátor neposkytuje rady, nesděluje své názory a nenavrhuje řešení
    • f) nezáleží mu na výsledku rodinného setkání
    • g) koordinátor respektuje zvyklosti a kulturní odlišnosti každé rodiny.
    • h) zve na RK odborníky, kteřímohou zodpovědět rodině důležité otázyk pro vyřešení situace dítěte

    3) pracovník OSPOD

    • a) sociální pracovník z OSPOD nabídne rodině využít možnost vyřešit jejich situaci (problém) formou rodinné konference.
    • b) pokud rodina souhlasí, sociální pracovník vyplní Žádost o Rodinnou konferenci.
    • c) v žádosti popíše rodinnou situaci, stanoví otázku, která má být na RK řešena a také stanový podmínky, které musí plán, vytvořený rodinou, splňovat.
    • d) tuto žádost sociálnímu pracovníkovi OSPOD pomáhá vypracovat administrátor

    Jak rodinná konference probíhá?

    Každá RK má celkem 3 fáze; každá z nich může trvat různě dlouhý čas – nejdelší fází je fáze č.2 (může trvat i několik hodin).

    1)Fáze – Zahájení, výměna informací:

    • a) koordinátor všechny přivítá; dohodne pravidla setkání; představí otázku, kterou má rodina společně řešit; vysvětlí jim, jak vytvořit plán
    • b) všichni se představí
    • c) je zde prostor pro soc. pracovnici OSPOD, která se může vyjádřit k rodinné konferenci
    • d) koordinátor jednotlivě uvede odborníky, kteří hovoří o určité problematice
    • e) pokud rodina nepotřebuje již žádné informace, zůstává pouze rodina (blízké osoby) a ostatní odchází (pracovnice OSPOD, odborníci, koordinátor)

    2)Fáze – Soukromý čas rodiny:

    • a) je to čas jen pro rodinu a blízké přátele, kteří se společně radí a vytváří svůj PLÁN, kde je jasné co, kdo, kdy a dokdy má za úkol udělat tak, aby byla zodpovězena hlavní otázka
    • b) koordinátor je v dosahu (např. v jiné místnosti), ale přímo se neúčastní. Stejně tak jako pracovník OSPOD

    3)Fáze – Přijetí plánu

    • a) pokud má rodina plán hotový (všichni účastníci s ním souhlasí), oznámí tuto skutečnost Koordinátorovi
    • b) koordinátor informuje a přizve soc. pracovnici  OSPOD, aby plán odsouhlasila – pokud ho neodsouhlasí, je možné na místě dohodnout změny tak, aby byl plán přijat
    • c) koordinátor setkání uzavírá; domluví se na přepsání plánu a předání plánu; žádá o vyplnění „hodnotících dotazníků“, děkuje za účast a loučí se s rodinou

    Co následuje potom?

    Pokud je plán přijat, je už pouze odpovědností rodiny a jejích blízkých, aby byl naplněn…. Pokud je plán přijat pracovnicí OSPOD, pak se po nějaké (domluvené) době konají schůzky, kde se diskutuje, zda a do jaké míry byl plán naplněn. Pokud naplněn nebo naplňován není, může pracovnice OSPOD přistoupit k jiným způsobům řešení – aby dítě nebylo ohroženo na zdraví či nebyl ohrožen jeho vývoj.

    Pokud plán vytvořen nebyl či nebyl přijat pracovnicí OSPOD – je prokázáno, že i skutečnost, že se Rodinná konference uspořádala, je pro rodinu signálem toho, že existují lidé, kterým není situace dítěte lhostejná. Většinou dojde k oživení či zlepšení rodinných vztahů.

     

    Pokud Vás tato služba zaujala, neváhejte nás kontaktovat na emailu scr@radka.info nebo samotné administrátory (Bc. Olga Šotésová; Bc. Lucie Dvořáková. DiS.).

    Pravé menu