„S námi může být aktivní každý.“

12. – 18. 5. 2015 jsem se ve svých čtyřiceti dvou letech poprvé sama účastnila svého prvního týdenního zahraničního semináře v angličtině.

Nutno podotknout, že jsem se ve škole učila do svých 17 let, kdy proběhla sametová revoluce pouze rusky a později jsem byla samouk jak s němčinou, tak s angličtinou. Ruštinu jsem ale uplatnila při volnočasové komunikaci s celou pobaltskou partičkou a německy jsem aspoň rozuměla Belgičanům a Rakušance a pár dalším multilengvičanům.
Na krásné místo (latinskoamerické vzdělávací centrum) v malé španělské vesničce Mollina se sjelo 25 účastníků z cca 18 zemí celé Evropy. Během 5 dní jsme se díky našim dvěma školitelům (Polce a Italovi) snažili v anglickém jazyce pochopit celý program Erasmus+ a touto společnou řečí spolupracovat na promyšlení příkladů projektů v několika typech dotačních programů – EVS, výměny mládeže, vzdělávací semináře apod.

Večery patřili mezikulturnímu učení, kdy mě překvapilo mnoho věcí z jiných zemí a k té naší jsem si uvědomila jak jsme opravdu jen malou součástí jedné velké Evropy, protože i na jména Havel nebo Jágr se chytali pouze jednotlivci.
Pro zpestření a za odměnu jsme byli pozváni na půldenní výlet do překrásné Granady, kde jsem viděli (nejen) nádhernou Alhambru a při odjezdu jsem si stihla ještě prohlédnout přímořskou Malagu.
První 3 dny trápení s mými vyjadřovacími schopnostmi se uvolnily po důrazně raženém hesle naší lektorky “dont speek english, speek globish” a nakonec jsme se domluvili třeba i s mým novým francouzským kamarádem, přestože naše slovní zásoba, jeho přízvuk a moje mixování němčiny to na první dojem činily nereálné. Při letu domů se mi už všechno co jsem viděla vybavovalo jen v angličtině 🙂

Jednoznačně nejsilnější pracovní zkušenost mého života a věřím že i začátek nové cesty v mezinárodní spolupráci. Hana Vodrážková